


Na Čo Oju vede několik cest.
Nejvíce populární je západní stěna z Tibetu. Hora se jen zřídka kdy leze z Nepálu, ale cesty odsud existují. Od západu leze na vrchol drtivá většina horolezců. Klíčovým místem se obvykle stává ledopád mezi prvním a druhým táborem ve výšce kolem 6700 metrů. Dle počtu skupin na cestě, je tato část výstupu většinou zajištěna fixními lany. Druhý obtížný úsek je skalní výšvih nad třetím táborem ve výšce kolem 7600 metrů. Tento úsek je lezen, vzhledem k blízkosti tábora, za tmy a zastaví ve výstupu mnoho lidí. První výškový tábor bývá občas navštěvován i vyznavači trekingu.
Celkem vede k vrcholu Čo Oju 8 cest, z nichž polovina byla otevřena prvovýstupem alpským stylem a další jedna v zimě. 99% lezců však postupuje klasickou cestou (včetně všech dosavadních českých výstupů). Pět tras nebylo nikdy zopakováno.
Prvovýstup na Čo Oju (1954 Z úbočí) byl ve své době ojedinělý. Tichy, Jöchler a Pasang Dava-lama zlezli horu bez podpory nosičů, bez kyslíkových přístrojů. Současně s nimi se o výstup neúspěšně pokoušeli Švýcaři (7400m) taktéž Z úbočím. Prvovýstupu předcházel britský průzkum roku 1951. V roce 1958 cestu poprvé zopakovali Indové. Na vrchol spolu s Indy vystoupil podruhé také Pasang Dava-lama.
První ženský výstup na vrchol se daří dvojici Dina Štěrbová (Československo) a Věra Komárková (USA) s Šerpou Ang Ritou.
V prosinci 1985 završili Čechoslováci Jarýk Stejskal a Dušan Becík v rámci mezinárodní výpravy první úspěšný zimní výstup alpským stylem na osmitisícovku (předchozí zimní výstupy se konaly vždy expedičním způsobem). Celkově byl tento výstup druhým zimním výstupem na Čo Oju.
V zimě 1988 Španěl Fernando Garrido úspěšně zvládá první zimní sólovýstup na osmitisícovku klasickou cestou.
První ženský zimní výstup na osmitisícovku podniká Švýcarka Marianne Chapuisat v roce 1993 klasickou cestou.
1978 - JV stěna. Rakušan Koblmüller a Němec Furtner provedli bez oficiálního povolení prvovýstup JV stěnou alpským stylem. Jejich výstup nebyl zopakován.
1985 - J pilíř. V lednu 1985 završila polská expedice prvovýstup J pilířem v zimě. Jedná se o jediný prvovýstup na osmitisícovku otevřený v zimním období. Na vrchol vystoupili Berbeka, Pawlikowski, později Heinrich a Kukuczka.
1986 - JZ pilíř. Polská expedice otevírá novou trasu vpravo od klasické cesty.
1988 - S stěna. Sedm horolezců ze Slovinska otevírá novou cestu dosud nezlezenou S stěnou v její pravé části.
1990 - Švýcaři Erhard Loretan, Jean Troillet a Polák Vojciech Kurtyka zlézají horu novou cestou v JZ stěně za jediný den alpským stylem.
1990 - Yamanoi z Japonska otevírá druhou cestu v JZ stěně sólo alpským stylem. Jeho výstup zopakovala roku 1995 čtveřice žen z Japonska rovněž alpským stylem.
2006 - Slovinec Pavle Kozjek otevírá třetí trasu JZ stěnou alpským stylem.
Zdravíme opět z base campu, jak již bylo napsáno v minulé zprávě Kamil s Galošem vyrazili do stěny před pěti dny, to co měli za úkol na výsost splnili, ale bohužel hora nás asi nechce nebo jsme ji trochu pozlobili, jelikož my (Polda, Lupi, Já) jsme vyrazili dva dny po té, s vizí dodělat cestu, alespoň do 7400 m n. m. a tam postavit druhý stan.
čtěte exkluzivně na idnes.cz
Trávíme společně odpočinek a dobré jídlo v BC. Je-li zájem prozradím, co jsem měl dnes k obědu. Nebyly to knedliky, ale bramborové placky se zelím, se zelím kyselým z Otic a k tomu Chodurovo uzené maso.
Odpočíváme v našem BC a neděláme nic, jak se na správnou neděli sluší a patří, náš funkční ABC „předsunutý základní tábor“ v kouzelném údolí mezi Chooyu a Passang Lhamu ve výšce 7 350 m je plně zásobený, takže jsme v klidu.
Všichni Vás zdravíme z expedice Cho Oyu 2009 z Kathmandu po dlouhém letu přes Hong Kong jsme štastne doletěli. Po úspěšném měření teploty v odbavovací zóně jsme byli prohlášeni za zdravé (fyzicky).. a vpuštěni do Nepálu. Chybí nám jen Joseho sud, ve kterém se nachází bohužel i naše lékárna ...
čtěte exkluzivně na idnes.cz